Ženy programátorky existují
→
VOLNÉ POZICE
Jsme hrdí, že máme v Edhouse ženy v IT a chceme dělat vše pro to, aby jich tu s námi bylo více.
Žen je v oblasti IT jako šafránu, což je obecně známý fakt, alespoň v rámci České Republiky. Jejich osobnostní předpoklady jsou přitom pro IT stejně uplatnitelné, jako u mužů, v některých ohledech možná i lépe, například taková pečlivost. A vzpomeňme na Augustu Adu King, hraběnku z Lovelace, známější spíše jako Adu Lovelace, která vymyslela první algoritmus zpracovatelný počítačem.
Za nás ženy do IT zkrátka patří. Naše kolegyně Petra a Katka jsou důkazem toho, jak dobře mohou ženy v IT fungovat. Přečtěte si jejich příběhy. Odpoví vám na otázky, proč by se ženy měly pustit do studia IT, jak může vypadat jejich cesta a jak vnímají svou práci v převážně mužském kolektivu.
Petra, SW inženýrka (C# ASP.NET)
Spousta lidí mi klade otázku, jak jsem se já, holka, dostala k IT. Náhodou. V prvním ročníku gymnázia jsem se měla rozhodnout, který ze čtyř seminářů budu navštěvovat následující tři roky. Možnosti byly čtyři – společenskovědní seminář a seminář z biologie jsem vyloučila hned. Zbývalo
vybrat mezi ekonomikou a programováním. Počítač pro mě byl do té doby jen
kouzelná krabice, na kterou je lépe se škaredě nedívat, vůbec jsem netušila, co
to programování je. Ale anotace předmětu zněla zajímavě, tak jsem šla do toho. A neudělala jsem chybu.
„Programování je kreativní práce“
Programování mě chytlo tak, že volba oboru vysokoškolského studia byla jasná. Po maturitě
jsem zamířila do Brna na Fakultu informačních technologií VUT. Studium bylo náročné hlavně časově, protože zahrnovalo spoustu praktických úkolů a projektů. Díky nim jsem se ale naučila týmové spolupráci, komunikaci i řešení problémových situací. Teoretický základ bylo třeba vždy dobře pochopit a umět aplikovat, nic jsem se nemusela učit zpaměti. K magisterskému studiu jsem si vybrala obor zaměřený na projektový management a získala tak komplexní pohled na celý proces vývoje softwarových produktů.
Po úspěšně složených státnicích jsem velmi rychle našla práci na pozici programátorky webových aplikací. Ač jsem zprvu programovat nechtěla, chytlo mě to podruhé, stejně jako kdysi na střední škole. Programování je kreativní práce, mám ráda, když můžu něco tvořit, když vidím, jak mi něco (třeba pomalu, ale jistě) roste pod rukama, když vím, že produkt, který vytvářím, někomu usnadní práci nebo ušetří čas, když má moje práce smysl.
Obor informačních technologií mi nabízí téměř neomezené možnosti dalšího vzdělávání, vždy se najde něco nového, co se můžu naučit. Snažím se rozšiřovat své znalosti webových technologií, ale zajímám se i o méně technické oblasti vývoje softwaru, jakou je třeba kvalita softwarových aplikací z pohledu uživatele, jejich použitelnost a přístupnost pro uživatele s handicapem. Před lety jsem se dostala do téměř výhradně mužského kolektivu. S předsudky se však setkávám minimálně, pánové mě vždy přijali mezi sebe, dokáží ocenit moji práci a rozhodně mě neberou jako někoho, kdo by snad na IT neměl.
Katka, SQA inženýrka
Jak jsem se dostala k IT? O studiu IT jsem vlastně přemýšlela jen poslední rok na střední škole, ačkoli jsem s počítačem v kontaktu asi od 6 let a prošla si i programováním pro děti. Ve čtvrťáku nastal čas si vybrat kam na vysokou a IT se dostalo do mé TOP 3 spolu s právničinou a forenzními vědami. A pak to přišlo. Po rozhovoru s kamarádem, co studoval na VUT, jsem zhodnotila, že na to asi nemám a IT vyškrtla ve druhém kole. Nakonec jsem vybrala, že bezpečnost má budoucnost a šla studovat ji. Špatná volba to rozhodně nebyla (a navíc i tady bylo několik předmětů spojených s programováním) a studium jsem si nakonec ještě rozšířila o chemii, což je moje srdcovka. Už v průběhu studia ale přišly tři okamžiky, které mě pomalu do světa IT nekompromisně směřovaly, i když jsem si to v tu chvíli samozřejmě neuvědomila a zarytě trvala na svém, že to nikdy dělat nebudu.
„je to jeden z nejflexibilnějších oborů, jaké si „svobodná“ duše může přát“
Poeticky řečeno se můj „osud naplnil“ na začátku roku 2018, kdy mi došlo, že přísloví „Odříkaného chleba největší krajíc“ bude v mém případě rozhodně platit a změna oboru byla během okamžiku naplánovaná. Na jaře jsem se přihlásila na programátorský workshop Czechitas v Edhouse, abych věděla, jestli mi to vůbec ještě myslí a jestli jsem úplně všechno nezapomněla. Musím říct, že to byl skvělý nápad a vážně jsem si to užila (a taky mi poprvé blesklo hlavou, že tady by to mohlo být hodně fajn). Zpětně si uvědomuji, že jsem měla zareagovat na druhou IT „výzvu“ během studia a vrhnout se na C#. Ale to bych teď možná povídala úplně jiný příběh.
A proč pracuji jako tester? Pro testování jsem se rozhodla z jednoho prostého důvodu – mám v IT málo zkušeností a juniorní pozice byla pro takový stav naprosto ideální. Navíc můžu uplatnit dovednosti a vlastnosti pro testování jako stvořené, například trpělivost, odvahu zkoušet i to, co by jiné nenapadlo, vynalézavost, nadměrnou zvídavost, analytické myšlení a až skoro nesnesitelné puntičkářství – které mohou být jinde spíš na obtíž. Do budoucna mě čekají i automatizované testy, takže nakonec nepřijdu ani o programování.
S předsudky ohledně žen v IT se setkávám minimálně a asi nepřekvapivě zatím jen od žen. Ale ono se to časem zlepší. Musím říct, že práce ve většinově mužském kolektivu mi vyhovuje maximálně a obráceného poměru se bojím jako čert kříže. Kolektiv je tady velice přátelský a za to jsem moc vděčná.
Proč by se ženy neměly bát studovat a pracovat v IT oblasti? Protože kromě toho, že je to odvětví budoucnosti, které je dobře placené, jde o kreativní oblast, kde se dá pořád učit něco nového. A navíc produkt, který spoluvytváříte, má smysl, a to je pro spoustu z nás důležité rozhodovací kritérium. Rozhodně doporučuji všem zájemkyním zkusit nějaký workshop, kde uvidí nástřel toho, jak to chodí a zkusí si to. Když to pro ně bude to pravé, směle do toho. Hlavně se nenechat zastrašit. Skloubit osobní život s touto prací určitě jde a možná ještě lépe a snáze než u jiných oborů. Pořád je to jeden z nejflexibilnějších oborů, jaké si „svobodná“ duše může přát.
Ženy v IT
Usilujeme o podporu účasti žen v oblasti IT hned dvěma směry. Vyvinuli jsme aktivitu Edison do škol, která se zaměřuje na zavedení algoritmizace na základní školy a gymnázia. Děti tak mohou rozvíjet své logické myšlení, vyzkoušet si programování a třeba i usnadnit rozhodování, kam se vrtnout po škole. Druhým směrem je podpora vzdělávání dospělých žen ve spolupráci s Czechitas.
Spolupracujeme s Czechitas
To, že si člověk nevybere správný obor, kterému by se chtěl v životě věnovat, se může stát. Dlouholeté zkušenosti vám sice žádný rekvalifikační kurz nenahradí, ale vždycky je fajn, když vám někdo podá ruku a pomůže změnu nastartovat. Ve spolupráci se vzdělávací neziskovou organizací Czechitas chystáme od roku 2018 workshopy, zaměřené na konkrétní technologie nebo znalosti. Například takovým pravidelným workshopem, který se koná u nás ve Zlíně je Úvod do programování. Iniciativou Czechitas je pomáhat ženám a dětem otevřít svět informačních technologií. Mimo základních kurzů programování pořádá Czechitas i další workshopy pro pokročilejší úrovně znalosti v oboru. Termíny workshopů najdete vypsané přímo v kalendáři akcí na webových stránkách vzdělávací organizace.
→
OTEVŘÍT KALENDÁŘ CZECHITAS